Narodil sejako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna a Karoliny rozené Eichlerové, dcery berounského obuvníka. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina - Fráňa Šrámek, Karel Toman aj.
Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců.
Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult.
Po kratším pobytu ve Vídni se Neumann v letech 1905 - 14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus.
V roce 1915 narukoval S. K. Neumann do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen (1918-22), kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu (Karel Čapek, Josef Čapek aj.), tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění (Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Jiří Wolker).
V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovuvedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření.
S. K. Neumann vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní fronty. Za okupace se ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba. Jeho syn je známý herec Stanislav Neumann.
Dílo S. K. Neumanna:
Poezie - básnické sbírky:
Ranné básnické sbírky S. K. Neumanna jsou psány většinou volným veršem. Mají znaky symbolismu a útočné dekadence. Satan je pro něho symbolem vzpoury lidstva proti útisku a vykořisťování.
Nemesis bonorum custos - 1895, Spravedlnost, ochránkyně dobrých, Jsem apoštol nového žití - 1896
Apostrofy hrdé a vášnivé – 1896, Satanova sláva mezi námi – 1897, Sen o zástupu zoufajících - 1905
Pro autorovu tvorbu byl podnětný pobyt na Moravě a blízký styk s přírodou:
Kniha lesů, vod a strání - 1914
Další poezie:
Bohyně, světice, ženy - 1915, historie "věčného" ženství, Nové zpěvy – 1918,Třicet zpěvů z rozvratu - 1918, ohlasy na první světovou válku, Rudé zpěvy – 1923, Píseň o jediné věci – 1927, Žal - 1931
Srdcová dáma – 1932, Láska - 1933, soubor tří předchozích sbírek, Srdce mračna - 1935, věnováno Maximu Gorkému, Sonáta horizontálního života - 1937, básnické vyjádření obav z fašismu
Bezedný rok - 1945, básnické vyjádření posledního roku republiky, Zamořená léta - 1946
Próza: Jelec – 1931, Zlatý oblak - 1932, román, Enciány a Popa Ivana - 1933
Vzpomínky na 1. světovou válku:Elbasan – 1922, Válčení civilistovo – 1925, Bragožda – 1928, Vzpomínky - 1931
Sociální problematiku první republiky zachycuje soubor fejetonů z cestopisného deníku:
Československá cesta - 1934, 1935, dva díly
Kulturně historické práce:Dějiny lásky – 1925, Maxmilián Robespierre – 1927, Francouzská revoluce - 1929-30, Dějiny ženy - 1931-32
S. K. Neumann také hodně překládal, především z francouzštiny.
Ranné básnické sbírky S. K. Neumanna jsou psány většinou volným veršem. Mají znaky symbolismu a útočné dekadence. Satan je pro něho symbolem vzpoury lidstva proti útisku a vykořisťování.
Nemesis bonorum custos - 1895, Spravedlnost, ochránkyně dobrých, Jsem apoštol nového žití - 1896
Apostrofy hrdé a vášnivé – 1896, Satanova sláva mezi námi – 1897, Sen o zástupu zoufajících - 1905
Pro autorovu tvorbu byl podnětný pobyt na Moravě a blízký styk s přírodou:
Kniha lesů, vod a strání - 1914
Další poezie:
Bohyně, světice, ženy - 1915, historie "věčného" ženství, Nové zpěvy – 1918,Třicet zpěvů z rozvratu - 1918, ohlasy na první světovou válku, Rudé zpěvy – 1923, Píseň o jediné věci – 1927, Žal - 1931
Srdcová dáma – 1932, Láska - 1933, soubor tří předchozích sbírek, Srdce mračna - 1935, věnováno Maximu Gorkému, Sonáta horizontálního života - 1937, básnické vyjádření obav z fašismu
Bezedný rok - 1945, básnické vyjádření posledního roku republiky, Zamořená léta - 1946
Próza: Jelec – 1931, Zlatý oblak - 1932, román, Enciány a Popa Ivana - 1933
Vzpomínky na 1. světovou válku:Elbasan – 1922, Válčení civilistovo – 1925, Bragožda – 1928, Vzpomínky - 1931
Sociální problematiku první republiky zachycuje soubor fejetonů z cestopisného deníku:
Československá cesta - 1934, 1935, dva díly
Kulturně historické práce:Dějiny lásky – 1925, Maxmilián Robespierre – 1927, Francouzská revoluce - 1929-30, Dějiny ženy - 1931-32
S. K. Neumann také hodně překládal, především z francouzštiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat